Hierarchie věd a osobnostní rysy jejich představitelů
Abstrakt
Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy.
Klíčová slova
hierarchie věd, sociální inteligence, extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, osobnostní stylyLiteratura
Baron-Cohen, S. (2002). The extreme male brain theory of autism. Trends in Cognitive Sciences, 6(6), 248–254.
Baron-Cohen, S. (2010). Empathizing, systemizing, and the extreme male brain theory of autism. Progress in Brain Reserach, 186, 167–175.
Cleveland, W. S. (1984). Graphs in scientific publications. American Statistician, 38(4), 261–269.
Cole, S. (1983). The hierarchy of the sciences? American Journal of Sociology, 89(1), 111–139.
Conant, J. B. (1951). Science and common sense. New Haven: Yale University Press.
Dostál, D., & Plháková, A. (2011). Sociální inteligence a styly osobnosti představitelů exaktních a humanitních věd. Československá psychologie, 55(5), 385–399.
Fanelli, D. (2010). „Positive“ results increase down the hierarchy of the sciences. Plos One, 5(3), 1–10.
Feist, G. J. (1988). A meta-analysis of personality in scientific and artistic creativity. Personality and Social Psychology Review, 2(4), 290–309.
Feist, G. J. (2006). The psychology of science and the origins of the scientific mind. New Haven, CT: Yale University Press.
Feist, G. J., & Gorman, M. E. (1998). The psychology of science: Review and integration of a nascent discipline. Review of General Psychology, 2(1), 3–47.
Ferré, F. (1997). Auguste Comte. In McGreal, I. P. (Ed.), Velké postavy západního myšlení (418–422). Praha: Prostor, 1997.
Fins, J. J., & de Melo Martin, I. C. P. (2010). Snow’s two cultures fifty years later: An enduring problem with an elusive solution. Technology in Society, 32(1), 1–4.
Fitzgerald, M., & James, I. M. (2007). The mind of the mathematician. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press.
Hřebíčková, M., Urbánek, T. (2001). NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Praha: Testcentrum.
Kerr, N. L. (1998). HARKing: Hypothesizing after the results are known. Personality and Social Psychology Review, 2(3), 196–217.
Kuhl, J., & Kazén, M. (2002). PSSI – Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti. Praha: Testcentrum.
Kuhn, T. S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh.
Ludwig, A. M. (1998). Method and madness in the arts and sciences. Creativity Research Journal, 11(2), 93–101.
Lutchmaya, S., & Baron-Cohen, S. (2002). Human sex differences in social and non-social looking preferences, at 12 months of age. Infant Behavior & Development, 25(3), 319–325.
McDowell, J. M. (1982). Obsolescence of knowledge and career publication profiles – some evidence of differences among fields in costs of interrupted careers. American Economic Review, 72(4), 752–768.
Plháková, A., & Reiterová, E. (2010). Rozdíly v pěti dimenzích osobnosti a sociální inteligenci mezi studenty exaktních a humanitních věd. Československá psychologie, 54(2), 147–159.
Riggio, R. E., & Carney, D. R. (2007). Social skills inventory manual. Czech version. Translated by L. Krejčová. Menlo Park, CA: Mind Garden.
Roeckelein, J. E. (1997). Hierarchy of the sciences and terminological sharing of laws among the sciences. Psychological Reports, 81(3), 739–746.
Schachter, S., Christenfeld, N., & Ravina, B., et al. (1991). Speech disfluency and the structure of knowledge. Journal of Personality and Social Psychology, 60(3), 362–367.
Simonton, D. K. (2004). Psychology's status as a scientific discipline: Its empirical placement within an implicit hierarchy of the sciences. Review of General Psychology, 8(1), 59–67.
Simonton, D. K. (2005). Creativity in psychology: on becoming and being a great psychologists. In Kaufmann, J. C., & Baer, J. (Eds.), Creativity across domains: Faces of the muse (139–151). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum.
Simonton, D. K. (2009). Varieties of (scientific) creativity: A hierarchical model of domain-specific disposition, development, and achievement. Perspectives on Psychological Science, 4(5), 441–452.
Smith, L. D., Best, L. A., & Stubbs, D. A., et al. (2000). Scientific graphs and the hierarchy of the sciences: A Latourian survey of inscription practices. Social Studies of Science, 30(1), 73–94.
Stephan, P. E., & Levin, S. G. (1993). Age and the Nobel-prize revisited. Scientometrics, 28(3), 387–399.
Storer, N. W. (1967). Hard sciences and soft: some sociological observations. Bulletin of the Medical Library Association, 5(1), 75–84.
Strauss, J. P., Connerley, M. L., & Ammermann, P. A. (2003). The “threat hypothesis,” personality, and attitudes toward diversity. Journal of Applied Behavioral Science, 39(1), 32–52.
Suls, J., & Fletcher, B. (1983). Social comparison in the social and physical sciences: An archival study. Journal of Personality and Social Psychology, 44(3), 575–580.
Wilson, G. D., & Jackson, C. (1994). The personality of physicists. Personality and Individual Differences, 16(1), 187–189.
Zuckerman, H., & Merton, R. K. (1973). Age, aging and age structure in science. In Merton, R. K. (Ed.), The sociology of science: Theoretical and empirical investigations (493–560). Chicago: University of Chicago Press.