Poctivost a podvádění během vysokoškolského studia

Marek Preiss, Alena Nohavová, Iva Stuchlíková

Abstrakt

Autoři se zamýšlejí nad poctivostí a podváděním během vysokoškolského studia a dívají se na ně v souvislostech s pracovními, sociálními a ekonomickými činiteli. Ve dvou pilotních studiích se zaměřili na čtyři hlavní okruhy: 1. postoj vysokoškolských studentů k podvádění a realizované způsoby podvádění včetně jejich četnosti, 2.vztah mezi podváděním a pracovními hodnotami u vysokoškolských studentů, 3. souvislost mezi podváděním a religiozitou, 4. vztah mezi podváděním a vybranými společensko-ekonomickými ukazateli. Ve dvou sběrech dat byla zjištěna vysoká frekvence podvádění u českých vysokoškolských studentů vzhledem k americkým vrstevníkům a stabilita nálezů (2011–2012) ohledně podvádění. Zjištěny byly rozdíly mezi „poctivými“ a „podvádějícími“ studenty v některých parametrech Dotazníku pracovních hodnot (Survey of Work Values, Wollack et al., 1971). „Poctiví“ studenti měli statisticky významně vyšší skór ve škále upřednostňování aktivity a zapojení se do práce, „nepoctiví“ studenti statisticky významně vyšší skór ve škále sociální status a postoj k výdělku. Ve shodě s jinými pracemi nebyla zjištěna souvislost mezi religiozitou a mírou podvádění. Na archivních datech (Teixeira a Rocha, 2010) autoři zvažují možné vztahy mezi podváděním a některými společensko-ekonomickými ukazateli – hrubým domácím produktem, indexem vnímání korupce, indexem lidského rozvoje a indexem vzdělávání. Zamýšlejí se nad tím, zda by míra podvádění mohla souviset s ekonomickou úrovní, vnímáním korupce v dané společnosti, mírou rozvoje společnosti a úrovní vzdělání.

Klíčová slova

podvádění, vysoká škola, poctivost, pracovní hodnoty, religiozita

Literatura

Albrecht, W., G. Wernz & T. Williams. (1995). Fraud: Bringing light to the dark side of business. Burr Ridge, IL: Richard D. Irwin.

Bernardi, R. A., Metzger, R. L., Bruno, R. G. S., Hoogkamp, M. A. D., Reyes, L. E. & Barnaby, G. H. (2004). Examinaning the decision process of student’s cheating behavior: an empirical study. Journal of Business Ethics 50, 397–414.

Bloodgood, J. M., Turnley, W. H. & Mudrack, P. (2008). The influence of ethics instruction, religiosity, and intelligence on cheating behavior. Journal of Business Ethics 82, 557–571.

Borkowski, S. C. & Ugras, Y. J. (1998). Business students and ethics: A meta-analysis. Journal of Business Ethics; 17, 1117–1127.

Burton, J. H. , Talpade, S. & Haynes, J. (2011). Religiosity and test-taking ethics among Business School students. Journal of Academic and Business Ethics, 4, 1–8.

Cizek, G. J. (2003). Detecting and preventing classroom cheating. Thousands Oaks: Corwin Press.

Eisenberg, R. & Shank, D. M. (1985). Personal ethics and effort training affect cheating. Journal of Personality and Social Psychology, 49, 2, 520–528.

Eisenberg, J. (2004). To cheat or not to cheat: effects of moral perspective and situational variables on students’ attitudes. Journal of Moral Education 33, (2), 163–178.

Fisher, J., Kim, H. & Lee, S. CH. (1998). Stability of religious orientation and academic dishonesty. Journal of Research on Christian Education, 7, 1, 55–66.

Harding, T. S., Passow, H. J., Carpenter, D. D. & Finelli, C. J. (2003). An examination of the relationship between academic dishonesty and professional behavior. Frontiers in educational conference, 3, S2A, 6–11.

Jolicoeur, J. R. (2010). Hellfire and academic dishonesty: An empirical evaluation of the influence of religious orientation on academic deviance. Ph.D. Dissertation, University of Missouri – Saint Louis, 197 pp.

Klein, A. H., Levenburh, N. M. , McKendall, M. & Mothersell, W. (2007). Cheating during the college years: how do business school students compare? Journal of Business Ethics 72,197–206.

Mareš, J. (2005). Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika 55, 310–335.

Nonis, S. & Shift, C. O. (2001). An examination of the relationship between academic dishonesty and workplace dishonesty: a multicampus investigation. Journal of Education for Business, 77, 2, 69–77.

Peterson, C. & Seligman, M. E. P. (2004). Character strengths and virtues: A classification and handbook. New York, Oxford University Press/Washington, DC: American Psychological Association.

Preiss. M. , Nohavová, A., Klein, H. A. & Stuchlíková, I. (2011). Na studiích podvádíme víc než Američané. Psychologie dnes, 17, 11, 56–59.

Preiss, M., Nohavová, A. & Dvorská, K. (2012). Podváděli ve škole. A co v práci? Psychologie dnes, 18, 6, 56–59.

Rest, J. R. (1979). Defining Issues Test. Minneapolis, MN: Center for the study of ethical development, University of Minnesota, University of Minnesota Press. Rocha, M. F. & Teixeira, A. A. C. (2005). College cheating in Portugal: Results from a large scale survey. FEP working papers, 197, 1–43.

Shipley, L.J. (2009). Academic and professional dishonesty: student views of cheating in the classroom and on the job. Journalism and Mass Commnunication Education 64, 1, 39–53.

Sims, R. L. (1993). The relationship between academic dishonesty and unethical business practices. Journal of Education for Business 68 (4), 207–211.

Staats, S., Hupp, J. M., Wallace, H. & Gresley, J. (2009). Heroes don’t cheat: An examination of academic dishonesty and students’views on why professors don’t report cheating. Ethics & Behavior 19, (3), 171–183.

Teixeira, A. A. C. & Rocha, M. F. (2010). Cheating by economics and business undergraduate students: an exploratory international assessment. Higher Education 59, 663–701.

Vrbová, J. & Stuchlíková, I. (2012). Školní podvádění starších žáků – pilotní studie. Pedagogika 62, 317–331.

Williamson, W. P. (2005). Religious orientation, incentive, self-esteem, and gender as predictors of academic dishonesty: An experimental approach. Archiv für Religionspsycho­logie / Archive for the Psychology of Religions 27, 137–158.

Wollack, S., Goodale, J.G., Wijting, J. P. & Smith, P. C. (1971). Development of the survey of work values. Journal of Applied Psychology, 55, 331–338.

Zebrowitz, L. A., Voinescu, L., Collins, M. A. (1996). “Wide-Eyed” and “Crooked-Faced”: Determinants of perceived and real honesty across the life span. Pers Soc Psychol Bull 22, 1258.

Zobrazit celé Skrýt