Číslo 1, ročník 2, 2008

Vážení a milí čtenáři,

v posledních 25 letech jsme svědky stále rostoucího výzkumného zájmu psychologů o pozitivní stránky člověka, optimální rozvoj lidské osobnosti, stav osobní pohody (well-being) a kvality života. Postupně se tak naplňuje vize Světové zdravotnické organizace (WHO), která již v roce 1948 definovala zdraví nejen jako nepřítomnost choroby či poruchy, ale též jako „stav úplné tělesné, duševní a společenské pohody (wellbeing)“. Pojem kvality života se postupně uplatnil i v dalších společenskovědních oborech a stal se tak pevnou součástí nejen psychologie a lékařských věd, ale i ekonomie, filosofie, vzdělávání a oborů zabývajících se veřejným zdravím a handicapy.

Osobní pohoda a kvalita života se staly významnými tématy i v českém a slovenském výzkumu. Dobrým dokladem toho je nové číslo E-psychologie, které se Vám právě dostává do rukou. Sešlo se v něm pět příspěvků, které velmi hezkým způsobem demonstrují současnou šíři problematiky kvality života a osobní pohody – od velmi specializovaných aplikovaných oblastí, jakým je kvalita života uživatelů kochleárního implantátu, až po velmi obecná témata smyslu života.

V první z výzkumných studií se Katarína Millová, Marek Blatný a Tomáš Kohoutek zabývají osobnostními aspekty zvládání zátěže. Autoři problematiku stresu a jeho zvládání, která patří v psychologii k nejstudovanějším oblastem, obohatili především o výzkumné a diagnostické možnosti některých novějších psychologických teorií a s nimi spojených metod v české a slovenské literatuře dosud nepříliš rozšířených. Jde konkrétně o teorii osobnostních stylů německého psychologa Julia Kuhla a jím vytvořeného dotazníku PSSI.

V další empirické studii se Ivana Marášková zabývá kvalitou života dospělých uživatelů kochleárního implantátu. Studie je pěknou ilustrací skutečnosti, že v mnoha lékařských oblastech se kvalita života stala jedním z tzv. end-pointů léčby: v dnešní době jsme schopni vyléčit většinu nemocí a do popředí zájmu se tak dostává především kvalita výsledku poskytované péče.

Přehledová studie Martina Kupky je věnována paliativní péči a rizikům syndromu vyhoření. Většina výzkumných studií se zabývá kvalitou života pacientů a příjemců psychosociální péče. Někdy se však zapomíná na kvalitu života samotných poskytovatelů péče – lékařů, sester, psychologů a dalších pracovníků pomáhajících profesí. Přínos studie proto spočívá především v tom, že poskytuje přehledný popis rizik vzniku syndromu vyhoření a možností jeho prevence.

V příspěvcích z praxe se Peter Tavel a Tomáš Kanálik zamýšlejí nad možnostmi psychologické práce s tématem smyslu života u dětí a mládeže. Pokud má současný výzkum kvality života a osobní pohody nějaké rezervy, potom se týkají nedostaku prací věnovaných dětem a adolescentům. V tomto směru je studie Peter Tavela a Tomáše Kanálika nesporným přínosem.

Výzkumný boom v oblasti osobní pohody a kvality života nám přinesl mnoho nového, jsme dokonce svědky formování nového směru v psychologii, tzv. pozitivní psychologie, jež si klade za cíl porozumět pozitivním silám v člověku a rozvíjet je. Je proto dobře, že nám Beata Nour Mohammadi připomíná, že dobrým přístupem pro dobrý život se již od šedesátých let zabývá humanistická psychologie v rámci Person-Centered Approach.

Odborné příspěvky jsou doplněny zprávou Simony Hoskovcové z mezinárodní konference Výchova ke zdraví a kvalita života a recenzí knihy Zbyňka Vybírala od Vladislava Chvály, která překračuje hranice běžného review a je svébytnou úvahou o etice práce terapeuta a možnostech lidského poznání.

Marek Blatný

(Únor 2008)