Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

Martin Kupka

Abstrakt

Negativní vliv tíživé prosociální aktivity byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně.
Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření.

Úplný text

Klíčová slova

pomáhající profese, prosociální aktivita, stres, paliativní péče, syndrom vyhoření

Literatura

Balint, M. (1999). Lékař, jeho pacient a nemoc. Praha: Grada.

Boleloucký, Z. (1998). Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní medicíně. Brno: Vydavatelství MU.

Dostálová, O. (1986). Psychoterapeutické přístupy k onkologicky nemocným. Praha: Avicenum.

Dunlop, R. J. and Hockley, J.M. (1990). Terminal care support teams the hospital – hospice interface. New York: Oxford University Press.

Haškovcová, H. (2000). Thanatologie. Praha: Galén.

Holeksová, T. (2002). Ležící člověk v domácím prostředí. Praha: Grada Publishing.

Kebza, V., Šolcová, I. (1998). Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie, roč. XLII, č. 5, str. 429 – 427.

Kondáš, O., Kordačová, J. (1990). Alexithýmia a jej metodické zachytenie. Československá psychologie, roč. XXXIV, č. 5, str. 411 – 419.

Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.

Maslach, C., Goldberg, J. (1998). Prevention of burnout. New perspectives, applied and preventive psychology, 7, str. 63 – 74.

Rowe, M. M. (1997). Hardiness, stress, temperament, coping and burnout in health professionals. American journal health behavioral, 21, str. 163 – 171.

Severová, J. (ed.). (1999). Zátěž pečovatelských týmů u těžce a chronicky nemocných pacientů. In Gerontologické dny. Ostrava: Barrister.