Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření
Abstrakt
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity byl předmětem řady
psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné,
umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující
činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele
této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého,
imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi
náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může
stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta,
práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je
situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv,
různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně.
Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky
tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické
i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací
značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení
chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně
negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je
přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární
onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad,
onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je
syndrom vyhoření.
Klíčová slova
pomáhající profese, prosociální aktivita, stres, paliativní péče, syndrom vyhořeníLiteratura
Balint, M. (1999). Lékař, jeho pacient a nemoc. Praha: Grada.
Boleloucký, Z. (1998). Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní medicíně. Brno: Vydavatelství MU.
Dostálová, O. (1986). Psychoterapeutické přístupy k onkologicky nemocným. Praha: Avicenum.
Dunlop, R. J. and Hockley, J.M. (1990). Terminal care support teams the hospital – hospice interface. New York: Oxford University Press.
Haškovcová, H. (2000). Thanatologie. Praha: Galén.
Holeksová, T. (2002). Ležící člověk v domácím prostředí. Praha: Grada Publishing.
Kebza, V., Šolcová, I. (1998). Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie, roč. XLII, č. 5, str. 429 – 427.
Kondáš, O., Kordačová, J. (1990). Alexithýmia a jej metodické zachytenie. Československá psychologie, roč. XXXIV, č. 5, str. 411 – 419.
Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.
Maslach, C., Goldberg, J. (1998). Prevention of burnout. New perspectives, applied and preventive psychology, 7, str. 63 – 74.
Rowe, M. M. (1997). Hardiness, stress, temperament, coping and burnout in health professionals. American journal health behavioral, 21, str. 163 – 171.
Severová, J. (ed.). (1999). Zátěž pečovatelských týmů u těžce a chronicky nemocných pacientů. In Gerontologické dny. Ostrava: Barrister.