Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření
Abstrakt
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity byl předmětem řady
psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné,
umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující
činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele
této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého,
imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi
náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může
stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta,
práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je
situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv,
různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně.
Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky
tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické
i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací
značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení
chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně
negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je
přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární
onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad,
onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je
syndrom vyhoření.
https://doi.org/10.29364/epsy.11
Klíčová slova
pomáhající profese, prosociální aktivita, stres, paliativní péče, syndrom vyhořeníLiteratura
Balint, M. (1999). Lékař, jeho pacient a nemoc. Praha: Grada.
Boleloucký, Z. (1998). Psychiatrie a lékařská psychologie v paliativní medicíně. Brno: Vydavatelství MU.
Dostálová, O. (1986). Psychoterapeutické přístupy k onkologicky nemocným. Praha: Avicenum.
Dunlop, R. J. and Hockley, J.M. (1990). Terminal care support teams the hospital – hospice interface. New York: Oxford University Press.
Haškovcová, H. (2000). Thanatologie. Praha: Galén.
Holeksová, T. (2002). Ležící člověk v domácím prostředí. Praha: Grada Publishing.
Kebza, V., Šolcová, I. (1998). Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie, roč. XLII, č. 5, str. 429 – 427.
Kondáš, O., Kordačová, J. (1990). Alexithýmia a jej metodické zachytenie. Československá psychologie, roč. XXXIV, č. 5, str. 411 – 419.
Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.
Maslach, C., Goldberg, J. (1998). Prevention of burnout. New perspectives, applied and preventive psychology, 7, str. 63 – 74.
Rowe, M. M. (1997). Hardiness, stress, temperament, coping and burnout in health professionals. American journal health behavioral, 21, str. 163 – 171.
Severová, J. (ed.). (1999). Zátěž pečovatelských týmů u těžce a chronicky nemocných pacientů. In Gerontologické dny. Ostrava: Barrister.