The course, termination and impact of violent partner relationships

Tereza Piknová ORCID logo
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Eva Aigelová ORCID logo
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Abstract

Violence in partner relationships is a very serious social problem, which in the Czech Republic is dominantly burdened for women. In cases of partner relationships where violence is present, it may take a relatively long time before the victim of violence can detach from the partner and end the violent relationship. In this process, the victim of violence has to overcome many obstacles, and even after leaving an abusive partner, there is no guarantee that the violence will end. The presented research study focuses on the comprehensive mapping of violent partner relationships. On the origin and development of violence, termination of violent relationships and subsequent communication between ex-partners. Analyzes of qualitative case studies are presented, which were conducted on a sample of seven women who experienced some form of violence in their partner relationships, and at the same time managed to end the violent relationship. The data was collected using semi-structured interviews, and lifelines from November 2020 to February 2021. The text points to individual turning points that lead to the termination of partnership relationships. It captures the widespread occurrence of ongoing partner violence after leaving a violent partner, which, however, is not reflected much in the legislation of the Czech Republic. Barriers to leaving violent relationships and the effects of violence on the lives of persons threatened by this phenomenon are also described in more detail.

https://doi.org/10.29364/epsy.491

(Fulltext in Czech)

Keywords

relationship violations, breakpoints, barriers, ongoing partner violence

Literature

Abidovic, A., Music, M., Babic, N. (2013). Mehanizmi i dinamika porodičnog nasilja. Sanamed, 8(2), 143–149.

Bednářová, Z. K., Macková, P., Wünschová, K., & Bláhová, M. (2009). Domácí násilí. Zkušenosti z poskytování sociální a terapeutické pomoci ohroženým osobám. Acorus.

BKB. (n.d.) Statistiky. Bílý kruh bezpečí [cit. 11. 11. 2022]. Dostupné z https://www.domacinasili.cz/…/statistiky/

Čírtková, L. (2008). Moderní psychologie pro právníky. Domácí násilí, stalking, predikce násilí (1. vyd.). Grada Publishing.

Dindelegan, C., & Vaida, I. (2015). The involvement of coping mechanisms and personality structure in counseling women victims of domestic abuse. Procedia – Social and Behavioral Sciences 203, 297–302, http://dx.doi.org/….2015.08.298.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál.

Chrášťanský, J. (n.d.). Možné využití modelu „Trojúhelníku vzájemné závislosti” v Gestalt terapii. Získáno 30. září 2021 z https://www.psychoterapiepraha.net/…oterapie/127- mozne-vyuziti-modelu-trojuhelniku-vzajemne-zavislosti-v -gestalt-terapii.html.

Kissová, B. & Lukášová, R. (2016). Pojetí domácího násilí osobami ohroženými: bod zlomu, překážky odchodu a odborná pomoc. In D. Topinka (Ed.), Domácí násilí z perspektivy aplikovaného výzkumu. Základní fakta a výsledky. 123–160. SocioFactor.

Kotková, M. (2014). Domácí násilí v kontextu rodiny a práce. Spondea.

Lindhorst, T., Oxford, M., Gillmore, M. R. (2007). Longitudinal effects of domestic violence on employment and welfare outcomes. Journal of Interpersonal Violence, 22(7), 812–828. http://dx.doi.org/…260507301477.

Marvánová Vargová, B., Horák, L., Pekara, J., & Pavlíková, J. (2016). Intervence v případech domácího násilí. Manuál pro zdravotníky [online]. ROSA – centrum pro ženy. Dostupné z http://stopnasili.cz/…saMANUAL.pdf

Marvánová Vargová, B., Pokorná, D. & Toufarová, M. (2008). Partnerské násilí. Praha: Linde.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada Publishing.

Nyklová, B., & Moree, D. (2021). Násilí na ženách v souvislosti s covid-19: výzkumná zpráva. Sociologický ústav AV ČR. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Nyklová, B., Michálková, E., & Peterková, E. (2021). Bariéry v systému pomoci obětem partnerského násilí. ProFem.

Pereira, M. E., Azeredo, A., Moreira,D., Brandão,I., Almeida, F. (2020). Personality characteristics of victims of intimate partner violence: A systematic review. Aggression and Violent Behavior, 52, 101423. http://dx.doi.org/….2020.101423

Pietri, M., Bonnet, A. (2017). Analysis of early representations and personality among victims of domestic violence. Revue européenne de psychologie appliquée, 67, 199–206. http://dx.doi.org/….2017.04.001

proFem. (n.d.) Domácí násilí. [cit. 10. 11. 2022]. Dostupné z https://www.profem.cz/…omaci-nasili

Plášilová, L., Hůla, M., Krejčová, L., & Klapilová, K. (2021). The COVID-19 pandemic and intimate partner violence against women in the Czech Republic: Incidence and associated factors, International Journal Environmental Research. Public Health, 18(19), 10502; https://doi.org/…rph181910502

Richardson J., Coid, J., Petruckevitch, A., Chung, W. S., Moorey, S. & Feder, G. (2002). Identifying domestic violence: Cross sectional study in primary care. BMJ. 324(7332), 274. http://dx.doi.org/…324.7332.274

ROSA. (n.d.). Co je domácí násilí. [cit. 8. 11. 2022]. Dostupné z https://www.rosacentrum.cz/…maci-nasili/

Stočesová, V., & Čáp. D. (2020). Psychoterapeutická práce s původci domácího násilí: zvládání vzteku, agrese a násilných projevů. Portál.

Ševčík, D. & Špatenková, N. (2011). Domácí násilí: kontext, dynamika a intervence. Portál.

Šímová, I. & Zimmelová, P. (2011). Pachatelé domácího násilí v Jihočeském kraji. Prevence úrazů, otrav a násilí, 7/2, 152–161.

Špatenková, N. & Kobrle, L. (2011). Intervence v případech domácího násilí. In D. Ševčík & N. Špatenková (ed.), Domácí násilí: kontext, dynamika a intervence. 155–162. Portál.

Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.

Voňková, J. & Spoustová, I. (2008). Domácí násilí v českém právu z pohledu žen (2. vyd.). proFem.

Show all Hide