Účinné faktory skupinové psychoterapie
Abstrakt
Výzkum psychoterapie není zatím dostatečně propojen s psychoterapeutickou praxí. Jedním z možných kroků v tomto směru je i studium (společných nespecifických) účinných faktorů skupinové psychoterapie – v odborné literatuře označovaných pojmem „terapeutické faktory“. Jsou to takové prvky (události, mechanismy, činnosti) ve skupinové psychoterapii, které jsou zodpovědné za zlepšení. Tyto faktory se pokusila přehledně shrnout řada autorů. Mezi nejznámější patří I. D. Yalom a M. Leszcz (2007); S. Bloch a E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) a P. Dierick a G. Lietaer (2008). Jejich souhrny se terminologicky liší, což může působit neporozumění. Je třeba tyto terminologické nejasnosti zpřehlednit. Je možné rovněž nastínit, které faktory je třeba během terapie nejvíce podporovat. To odvisí od vývoje terapie, od cílů skupiny či od potřeby klientů. Současně je třeba upozornit, že základní účinný faktor psychoterapie (a předpoklad fungování terapeutických faktorů) je vztah mezi terapeutem a členy skupiny.
Klíčová slova
psychoterapie, skupinová psychoterapie, výzkum v psychoterapii, účinné faktory, terapeutické faktoryLiteratura
Berzon, B., Pious, C., & Farson, R. E. (1962). The therapeutic event in group psychotherapy: A study of objective reports by group members. Journal of Individual Psychology, 18, 1962, 204–212.
Bloch, S., & Crouch, E. (1985). Therapeutic factors in group psychotherapy. Oxford: Oxford University Press.
Crouch, E. C., Bloch, S., & Wanlass, J. (1994). Therapeutic factors: Interpersonal and intrapersonal mechanism. In Fuhriman, A. & Burlinghame, G. M. (Eds.). Handbook of group psychotherapy. New York: John Wiley.
Dierick, P., & Lietaer, G. (2008). Client perception of therapeutic factors in group psychotherapy and growth groups: An empirically based hierarchical model. International Journal of Group Psychotherapy, April 2008; 58; Academic Research Library, 203–230.
Grawe, K. (2007). Neuropsychoterapie. Praha: Portál.
Hanušová, I. (2004). Účinné faktory psychoterapie. In Vymětal, J., et al. (2004). Obecná psychoterapie. (2. vyd.) Praha: Grada Publishing.
Kivlinghan, D. M., & Holmes, S. E. (2004). The importance of therapeutic factors: A typology of therapeutic factors studies. In: DeLucia Waacka J. L. et al. (Eds.). Handbook of group counseling and psychotherapy. Thousand Oaks: Sage Publications.
Kivlinghan, D. M. Jr., & Goldfine, D. C. (1991). Endorsement of therapeutic factors as a function of stage of group development and participant interpersonal attitudes. Journal of Counseling Psychology, 38, 150–158.
Kivlinghan, D. M. Jr., & Mullison, D. (1988). Participants´ perceptions of therapeutic factors in group counseling: The role of interpersonal style and stage of group development. Small Group Behavior, 19, 452–468.
Kivlinghan, D. M. Jr., Coleman, M. N., & Anderson, D. C. (2000). Process, outcome and methodology in group counseling research. In Brown, S. D. & Lent, R. W. (Eds.). Handbook of counseling psychology. (3rd ed.). New York: John Wiley.
Kratochvíl, S. (1968). Výzkum v psychoterapii (Psychoterapie II.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Kratochvíl, S. (2005). Skupinová psychoterapie v praxi. (3. vyd.). Praha: Galén.
Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. (5. vyd.). Praha: Portál.
Lambert, M. J., & Barley, D. F. (2002). Research summary on the therapeutic relationship and psychotherapy outcome. In Norcross, J. C. (Ed.) (2002). Psychotherapy relationship that works. Oxford: Oxford University Press.
Lambert, M. L., & Ogles, B. M. (2004). The efficacy and effectiveness of psychotherapy. In: Lambert, M. L. (Ed.). Bergin and Garfield´s handbook of psychotherapy and behavior change. (5th ed.) New York: John Wiley.
Langmeier, J., Balcar, K., & Špitz, J. (2000). (2. vyd.) Dětská psychoterapie. Praha: Portál.
Říčan, P., Krejčířová, D., et al. (1997). (3. vyd.) Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing.
Shaugnessy, P., & Kivlighan, D. Jr. (1995). Using group participants´ perception of therapeutic factors to form client typologies. Small Group Research, 26, 250–268.
Timuľák, L. (2003a). Súčasné trendy vo výzkume psychoterapie: I. Výskum efektu psychoterapie. Česká a slovenská psychiatrie, 99, 2003, 3, 146–154.
Vymětal, J. (2003). Úvod do psychoterapie. (2. vyd.). Praha: Grada Publishing. Vymětal, J., & Rezková, V. (2001). Rogersovský přistup k dospělým a dětem. Praha: Portál.
Vymětal, J., et al. (2004). Obecná psychoterapie. (2. vyd.) Praha: Grada Publishing.
Yalom, I. D. (1999). Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Hradec Králové, Konfrontace. Yalom, I. D., & Leszcz, M. (2007). Teorie a praxe skupinové psychoterapie. (2. vyd.) Praha: Portál.
Yalom, I. D., Tinklenberg, J., & Gilula, M. (1968). Curative factors in group psychotherapy. (Nepublikovaná studie). Stanford: Department of Psychiatry, Stanford University. In Yalom, I. D. (1999), Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Hradec Králové: Konfrontace.