Podpůrná opatření ve vzdělávání – vliv navýšení časové dotace na výkon žáků se specifickými poruchami učení
Abstrakt
Výzkumná práce se zaměřuje na analýzu oblasti podpůrných opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavní oblastí studie je navyšování časové dotace na práci žáků se specifickými poruchami učení, což je jedna z nejčastěji volených forem podpory pro tyto žáky. Byla provedena kvantitativní analýza výkonu žáků 9. tříd základních škol. Výzkumný soubor obsahoval žáky se SPU (N=31) a intaktní žáky (N=188). Žáci pracovali na Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R a jejich výkony byly následně statisticky zpracovány. Žáci se SPU měli k dispozici o 25 % na práci více, než žáci intaktní, ale byli hodnoceni také v základním čase. Pracovalo se s jejich výkonem v podobě hrubých skórů (tedy fakticky správně vyplněných položek), hrubé skóre se nepřevádělo na inteligenční kvocient. Statisticky významné výsledky byly zjištěny v následujících oblastech. Žáci se SPU podali v rámci své skupiny statisticky významně lepší výkon, pokud pracovali s navýšením času (než v čase základním), a to ve všech hodnocených škálách i subtestech. Při hodnocení rozdílu mezi žáky se SPU a intaktní skupinou žáků dosahovali žáci se SPU s přidaným časem navíc statisticky významně lepších výkonů ve figurální škále testu a v subtestu Výběr obrazců; statisticky významně horší výkon podali v numerickém subtestu Číselné řady. Pokud pracovali žáci se SPU a intaktní skupina žáků ve stejném (základním) čase, pak byli intaktní žáci statisticky významně úspěšnější v numerické škále. V rámci verbální škály nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly ve výkonech, což je překvapivým zjištěním.
https://doi.org/10.29364/epsy.454
Klíčová slova
inkluze, inkluzivní vzdělávání, podpůrná opatření, specifické poruchy učení, navýšení časové dotace, Test struktury inteligence, I-S-T 2000 RLiteratura
Amthauer, R., Brocke, B., Liepmann, D., & Beauducel, A. (2005). Test struktury inteligence I-S-T 2000 R. Testcentrum.
Compton, D. L., Fuchs, L. S., & Fuchs, D. (2011). The Cognitive and Academic Profiles of Reading and Mathematics Learning Disabilities. Journal of Learning Disabilities. 45(1), 79–95. https://doi.org/…219410393012
Duncan, H., & Purcell, C. (2017). Equity or Advantage? The effect of receiving access arrangements in university exams on Humanities students with Specific Learning Difficulties (SpLD). Widening Participation and Lifelong Learning. 19(2), 6–26. https://doi.org/…/WPLL.19.2.6
Ellingerová, M. (2009). Edukace jedinců se specifickými poruchami učení v matematice na 2. stupni základní školy. [Diplomová práce]. Masarykova univerzita. https://is.muni.cz/…verze7.4.pdf
Everatt, J. (1997). The abilities and disabilities associated with adult developmental dyslexia. Journal of Research in Reading. 20(1). 13–21. https://doi.org/…7-9817.00016
Everatt, J., Weeks, S., & Brooks, P. (2008). Profile of strengths and weaknesses in dyslexia and other learning difficulties. Dyslexia. 14(1), 16–41. https://doi.org/10.1002/dys.342
Frombergerová, A. (2022). Podpůrná opatření ve vzdělávání – vliv navýšení časové dotace na výkon žáků se specifickými poruchami učení. [Dizertační práce]. Univerzita Karlova.
Giofrè, D., & Cornoldi, C. (2015). The structure of intelligence in children with specific learning disabilities is different as compared to typically development children. Intelligence, 52, 36–43. https://doi.org/….2015.07.002
Gregg, N., & Nelson, J. M. (2010). Meta-analysis on the Effectiveness of Extra time as a Test Accommodation for Transitioning Adolescents With Learning Disabilities: More Questions Than Answers. Journal of Learning Disabilities. 45(2), 128–138. https://doi.org/…219409355484
Gresham, F. M., & Vellutino, F. R. (2010). What is the Role of Intelligence in the Identification of Specific Learning Disabilities? Issues and Clarifications. Learning Disabilities Research & Practice, 25(4), 194–206.
Heřmánková, M. (2010). Žák s dyslexií na 2. stupni základní školy. [Bakalářská práce]. Univerzita Karlova. https://dspace.cuni.cz/….11956/37038
Holmes, A., & Silvestri, R. (2019). Extra Time or Unused Time? What Data from a College Testing Center Tells Us About 50% Extra Time as an Accommodation for Students with Learning Disabilities. Psychological Injury and Law. 12(1), 7–16. https://doi.org/…-019-09339-9
Jucovičová, D., &Žáčková, H. (2009). Dysgrafie. Metody reedukace specifických poruch učení. D + H.
Kapoula, Z., Ruiz, S., Spector, L., & Mocorovi, M. (2016). Education Influences Creativity in Dyslexic and Non-Dyslexic Children and Teenagers. PloS one. 11(1), 1–14. https://doi.org/…pone.0150421
Katz, Gary S., Lee, Howard B., & Restori, Albert F. (2009). A Critique of the IQ / Achievement Discrepancy Model for Identifying Specific Learning Disabilities. Europe's Journal of Psychology, 5(4), 128–145.
Kožuszniková, M. (2011). Uplatnění podpůrných opatření u žáků se specifickými vývojovými poruchami učení na 1. stupni základní školy [Diplomová práce]. Univerzita Palackého v Olomouci. https://theses.cz/…usznikov.pdf
Krejčová, L. (2019). Dyslexie. Psychologické souvislosti. Grada Publishing a.s.
Lovett, B, J., Harrison, A. G., & Armstrong, I., T. (2020). Processing speed and timed academic skills in children with learning problems. Applied neuropsychology: Child. 1–8. http://doi.org/…2020.1824119
Maehler, C., & Schuchardt, K. (2011). Working memory in children with learning disabilities: Rethinking the criterion of discrepancy. International Journal of Disability, Development and Education, 58(1), 5–17.
Martinelli, V., & Schembri, J. (2015). Dyslexia and visuospatial ability in Maltese male adolescents. Journal of Educational and Social Research. 5(3), 111–120. https://doi.org/…015.v5n3p111
Mertin, V. (2007). Integrace žáků se specifickými poruchami učení – od stanovení diagnostických kritérií k poskytování péče všem potřebným žákům. Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky.
Moura, O., Simões, M. R., & Pereira, M. (2014). WISC-III cognitive profiles in children with developmental dyslexia: Specific cognitive disability and diagnostic utility. Dyslexia, 20(1), 19–37.
MŠMT. (2018). Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 – 31. 10. 2017. https://www.msmt.cz/file/46497/
MŠMT. (2019). Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 – 30. 9. 2018. Dostupné z: http://stanislavstech.cz/…81-fin-3.pdf
Pavlíčková, L. (2018). Poruchy matematických schopností žáků s dyskalkulií a jejich vliv na řešení učebních úloh ve fyzice a v matematice: Shrnutí výsledků výzkumného šetření. Munipress. https://doi.org/…10-9091-2018
Pokorná, V. (2010). Vývojové poruchy učení v dětství a adolescenci. Portál.
Runyan, M. K. (1991). The effect of extra time on reading comprehension scores for university students with and without learning disabilities. Journal of Learning Disabilities. 24(2), 104–108. https://doi.org/…949102400207
Sládková, I. (2020). Proces čtení u žáků s dyslexií na 2. stupni základní školy. [Diplomová práce]. Univerzita Karlova. https://dspace.cuni.cz/…11956/124199 Snowling, M., J. (2000). Dyslexia. Blackwell Publishers.
Štemberková, P. (2018). Podpůrná opatření pro žáky s narušenou komunikační schopností v inkluzivním vzdělávání na základní škole [Diplomová práce]. Univerzita Karlova. https://dspace.cuni.cz/….11956/98448
Toffalini, E., Giofrè, D., & Cornoldi, C. (2017). Strengths and Weaknesses in the Intellectual Profile of Different Subtypes of Specific Learning Disorder: A Study on 1,049 Diagnosed Children. Clinical Psychological Science, 5(2), 402–409. https://doi.org/…702616672038
Wolff, U., & Lundberg, I. (2002). The Prevalence of Dyslexia Among Art Students. Dyslexia. 8(1), 34–42. https://doi.org/10.1002/dys.211
Zelinková, O. (2015). Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Portál.