Mentální trénink a vliv temperamentu na přípravu českého národního týmu vzpěračů do 23 let – případová studie
Abstrakt
Východiska. Trenéři národního týmu vzpírání deklarují, že
jejich svěřenci vykazují nedostatky v mentálních dovednostech, což vede
k nevyrovnaným výkonům na vrcholných soutěžích. Na základě poznatků
o efektivitě mentálního tréninku (MT) v jiných sportech je možné
usoudit, že má MT potenciál ve vrcholovém vzpírání.
Cíl. Cílem autorů bylo vytvořit a ověřit program založený na
technikách mentálního tréninku implementovaných do sportovního tréninku
vzpěračů juniorské kategorie České republiky a také reflektovat vliv
temperamentových rysů závodníka na implementaci MT program v jeho
sportovním tréninku.
Metody. Byly provedeny polostrukturované rozhovory se vzpěračem a
trenérem před a po realizaci programu mentálního tréninku. Byly použity
psychodiagnostické testy – Test pozornosti d2 a TEZADO měřící pozornost
resp. dimenze temperamentu, a to za účelem doplnění subjektivních
výpovědí. Další metodou doplňující kvantitativní data byly
sebehodnotící škály.
Výsledky. Z výsledků vyplývá, že některé techniky mentálního
tréninku měly pozitivní vliv na úroveň deficitních mentálních
dovedností. Tyto mentální dovednosti jsou klíčové při přípravě
reprezentanta vzpírání a mohou mít významný vliv na sportovní výkon.
Nejvýznamnější rozdíl byl dosažen v dovednosti opětovného zaměření
pozornosti a nejmenší v imaginaci. Podle probanda byl vliv temperamentových
rysů na program mentálního tréninku významný v souvislosti s opětovným
zaměřením pozornosti a zvládáním vzteku a agrese.
Závěry. Techniky mentálního tréninku mohou pomoci špičkovým
vzpěračům překonat nedostatky v mentálních dovednostech používaných ve
sportovní přípravě, což může mít pozitivní vliv na výkonnost
v tréninku i soutěžích. Aby byl program úspěšný, je důležité
sebepoznání temperamentových rysů.
https://doi.org/10.29364/epsy.383
(Článek je v anglickém jazyce)
Klíčová slova
vzpírání, kvalitativní evaluace, mentální dovednosti, temperament, psychologie sportuLiteratura
Bauger, L., Eisemann, M., & Vangberg, H. C. (2013). Personality traits among junior elite athletes in Norway, and a comparison with their non-athletic counterparts. Athletic Insight, 5(2), 145–162.
Behncke, L. (2004). Mental skills training for sports: A brief review. Athletic Insight, 6(1), 1–19.
Blahutková, M., & Sližik, M. (2014). Vybrané kapitoly z psychologie sportu. Masarykova univerzita.
Blecharz, J., & Siekańska, M. (2012). Wykorzystanie diagnozy temperamentu w opracowaniu indywidualnego treningu mentalnego na przykładzie zawodników klasy światowej. Rozprawy Naukowe, 37, 110–118.
Brickenkamp, R., & Zillmer, E. (2000). Test pozornosti d2. Testcentrum.
Bukowska, K., & Zgadzaj, R. (2007). Comparative analysis of the temperament of chess and football players against a background of the general population. Human Movement, 8(2), 89–97.
Corbin, J., & Strauss, A. L. (2015). Basics of qualitative research: Techniques and procedures for developing grounded theory (4th. ed.). SAGE.
Didymus, F. F., & Fletcher, D. (2017). Effects of a cognitive-behavioral intervention on field hockey players’ appraisals of organizational stressors. Psychology of Sport and Exercise, 30, 173–185. https://doi.org/….2017.03.005
Fournier, J. F., Calmels, C., Durand-Bush, N., & Salmela, J. H. (2005). Effects of a season-long PST program on gymnastic performance and on psychological skill development. International Journal of Sport and Exercise Psychology, 3(1), 59–77. https://doi.org/…2005.9671758
Gracz, J., Walczak, M., & Wilińska, K. (2007). Seeking new methods of mental training in sport. Studies in Physical Culture & Tourism, 14(1), 97–102.
Han, D. H., Kim, J. H., Lee, Y. S., Soo, J. B., Soo, J. B., Kim, H. J., Sim, M. Y., Sung, Y. H., In, K. L. (2006). Influence of temperament and anxiety on athletic performance. Journal of Sports Science and Medicine, 5(3), 381–389.
Holliday, B., Burton, D., & Sun, G. (2008). Building the better mental training mousetrap: Is periodization a more systematic approach to promoting performance excellence? Journal of Applied Sport Psychology, 20, 199–219. https://doi.org/…200701813889
Horn, T. S. (Ed.). (2008). Advances in sport psychology (3rd. ed.). Human Kinetics.
Hřebíčková, H. (2013). Mentální trénink v přípravě alpských lyžařů juniorů [Doctoral dissertation]. Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci.
Johnson, J. J. M., Hrycaiko, D. W., Johnson, G. W., & Halas, J. M. (2004). Self-talk and female youth soccer performance. The Sport Psychologist, 18(1), 44–59. https://doi.org/…/tsp.18.1.44
Judge, L. W. (2010). Developing a mental game plan: mental periodization for achieving a “flow” state for the track and field throws athlete. The Sport Journal, 13(4), 1–35.
Kavková, V., Malůš, M., Taušová, J., & Válková, H. (2013). How does imagery help in sport? Studia Sportiva, 7(2), 123–127. https://doi.org/…StS2013-2-15
Krol, P., & Štěrbová, D. (2019). Mentální trénink v přípravě reprezentantky České republiky ve vzpírání v juniorské kategorii do 23 let: případová studie. Tělesná kultura, 42(1), 1–8. https://doi.org/…/tk.2018.005
Lesyk, J. J. (1998). The nine mental skills of successful athletes. In Annual Conference of the Association for the Advancement of Applied Sport Psychology. Hyannis.
Leźnicka, K., Starkowska, A., Tomczak, M., Cięszczyk, P., Białecka, M., Ligocka, M., Żmijewski, P., Pawlak, M. (2017). Temperament as a modulating factor of pain sensitivity in combat sport athletes. Physiology & Behavior, 180, 131–136. https://doi.org/….2017.08.018
Lim, T., & O´Sullivan, D. M. (2016). Case study of mental skills training for a taekwondo olympian. Journal of Human Kinetics, 50, 235–245. https://doi.org/…in-2015-0161
Makaruk, H., Porter, J. M., & Makaruk, B. (2013). Acute effects of attentional focus on shot put performance in elite athletes. Kinesiology, 45(1), 55–62. Nideffer, R. M. (1976). Test of attentional and interpersonal style. Journal of Personality and Social Psychology, 34(3), 394–404. https://doi.org/…514.34.3.394
Orlick, T. (2008). In pursuit of excellence (4th. ed.). Human Kinetics.
Orlick, T., & Partington, J. (1988). Mental Links to Excellence. The Sport Psychologist, 2, 105–130.
Pelka, M., Heidari, J., Ferrauti, A., Meyer, T., Pfeiffer, M., & Kellmann, M. (2016). Relaxation techniques in sports: A systematic review on acute effects on performance. Performance Enhancement & Health, 5(2), 47–59. https://doi.org/….2016.05.003
Pineschi, G., & Di Pietro, A. (2013). Anxiety management through psychophysiological techniques: Relaxation and psyching-up in sport. Journal of Sport Psychology in Action, 4(3), 181–190. https://doi.org/….2013.820247
Ranganathan, V. K., Siemionow, V., Liu, J. Z., Sahgal, V., & Yue, G. H. (2004). From mental power to muscle power – gaining strength by using the mind. Neuropsychologia, 42(7), 944–956. https://doi.org/….2003.11.018
Sherouse, P. (2016). Skill and masculinity in Olympic weightlifting: Training cues and cultivated craziness in Georgia. American Ethnologist: Journal of the American Ethnological Society, 43(1), 103–115. https://doi.org/…1/amet.12266
Siwek, M., Dudek, D., Drozdowicz, K., Jaeschke, R., Styczen, K., Arciszewska, A., Akiskal, K. K., Akiskal H. S., Rybakowski, J. K. (2015). Temperamental dimensions of the TEMPS-A in male and female subjects engaging in extreme or/and high risk sports. Journal of Affective Disorders, 170(1), 66–70. https://doi.org/….2014.08.036
Slepička, P., Hošek, V., & Hátlová, B. (2011). Psychologie sportu. Karolinum.
Smékal, V. (2003). Temperamentově – zaměřenostní dotazník TE-ZA-DO konstrukce, standardizace, interpretace, vyhodnocení. In Temperament, jeho struktura, funkce a diagnostika. FF UJEP. Available on https://is.muni.cz/…DO_vytah.pdf
Tod, D., Hardy, J., & Oliver, E. (2011). Effects of self-talk: A systematic review. Journal of Sport & Exercise Psychology, 33(5), 666–687. https://doi.org/…sep.33.5.666
Tohanean, I. D., & Chicomban, M. (2010). Personality and performance sport. Science, Movement and Health, 10(2), 609–613.
Vičar, M., & Hřebíčková, H. (2017). Mental skills among Czech athletes: Validation of the Czech version of OMSAT-3* questionnaire. Studia Sportiva, 11(1), 165–181.