Učitelské vyhoření v perspektivě školních psychologů
Abstrakt
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují.
https://doi.org/10.29364/epsy.371
Klíčová slova
školní psychologie, syndrom vyhoření, učitelé, prevence, intervenceLiteratura
Awa, W. L., Plaumann, M., & Walter, U. (2010). Burnout prevention: A review of intervention programs. Patient Education and Counseling, 78(2), 184–190.
Bartoňová, A. (2019). Působení školní psycholožky/psychologa v oblasti učitelského vyhoření. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Dostupné z https://is.cuni.cz/…etail/187275.
Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa-Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotion regulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the School, 47(4), 406–417. https://doi.org/…2/pits.20478
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
Braun, V., & Clark, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. https://doi.org/…88706qp063oa
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
Fontana, D., & Abouserie, R. (1993). Stress level, gender and personality factors in teachers. British Journal of Educational Psychology, 63(2), 261–270. https://doi.org/…93.tb01056.x
Hastings, R. P., & Bham, M. S. (2003). The relationship between student behaviour patterns and teacher burnout. School Psychology International, 24(1), 115–127. https://doi.org/…303024001905
Holeček, V. (2001). Aplikovaná psychologie pro učitele. Plzeň: ZČU.
Kavenská, V., Smékalová, E., & Šmahaj, J. (2011). Výzkum v oblasti školní psychologie v ČR. E-psychologie, 5(4), 55–67. https://e-psycholog.eu/…ska-etal.pdf
Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.
Kips-Vaughan, D. (2013). Supporting teachers through stress management. The Education Digest, 79(1), 43–46.
Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011). Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Eds.), School and health 21. Výchova ke zdraví: Podněty ke vzdělávacím oblastem (105–118). Brno: Masarykova univerzita.
Kusák, P., & Urbanovská, E. (2009). Syndrom vyhoření u učitelů ve vztahu k vybraným determinantám. E-Pedagogium, 9(4), 108–121.
Maslach, Ch., Jackson, S., & Leiter, M. (1996). Maslach burnout inventory. Palo Alto, CA: Consulling Psychologists Press.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Poschkamp, T. (2013). Vyhoření. Rozpoznání, léčba, prevence. Brno: Edika.
Shirom A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management. 13(2), 176–200. https://doi.org/…245.13.2.176
Smetáčková, I., Viktorová, I., Štech, S., Pavlas-Martanová, V., Páchová, A., Francová, V., & Ptáček, R. (2019). Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách. Československá psychologie, 63(4), 386–401.
Smetáčková, I., Vondrová, E., & Topková, P. (2017). Zvládání stresu a syndrom vyhoření u učitelek a učitelů ZŠ. E-Pedagogium, 17(1), 59–75.
Stock, Ch. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
Štech, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.
Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
Vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky (2005). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-197.
World Health Organization. (2019). International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems. https://www.who.int/…ions/icd/en/
Zapletalová J. (2001). Co dělá školní psycholog? Kritická místa profese. Pedagogika. Mimořádné číslo, Aktuální otázky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, 51, 34–46.
Zapletalová, J. (Eds.). (2014). Metodika pro práci školního psychologa zapojeného ve školním poradenském pracovišti. Praha: NÚV.
Zelinová, M. (1998). Učiteľ a burnout efekt. Pedagogika, 48, 164–169.
Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž u učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 3, 6–11.