Klinická smrt jakožto změněný stav vědomí

Martin Kupka

Abstrakt

Klinická smrt je charakteristická zástavou dechu a srdeční činnosti. Některé výzkumy ukazují, že přibližně 20 % jedinců, kteří jsou úspěšně resuscitováni, se vrací zpět do života s příběhem, zážitkem změněného stavu vědomí (zkušenost blízkosti smrti – near death experience – NDE), který má zpravidla vliv na jejich další život. Díky této zkušenosti u nich dochází ke změně hodnotového spektra, zájmu o náboženství, spiritualitu, snižuje se strach ze smrti, tito lidé žijí více přítomným okamžikem a jejich život se stává celkově smysluplnějším. Převážná většina zážitků má pozitivní konotaci. Novější výzkumy z devadesátých let ovšem ukázaly, že přibližně 7 % z nich je děsuplných a tudíž nepříjemných. Dosud nebyl zjištěn nepříjemný zážitek u dítěte. Základní fenomény jevu NDE jsou: obtížnost až nemožnost popsání zážitku, zaslechnutí výroku konstatující smrt, vnímání léčebných zákroků, pocity míru a klidu – nejčastěji bývají popisovány jako harmonie, lehkost, blaho, vnímání různých zvuků – střídají se příjemné, ale i nepříjemné, přičemž nepříjemné převládají, cesta tunelem, opouštění vlastního těla – OUT OF BODY EXPERIENCE, setkání se s dříve zemřelými přáteli, příbuznými, fenomén světla, panoramatický přehled dosavadního života od dětství až po současnost, hranice nebo předěl, návrat, zábrany ve sdělování zážitku, vliv zážitku na další život, nový náhled na smrt.

Klíčová slova

klinická smrt, zážitek blízkosti smrti, změněný stav vědomí

Literatura

Atwaterová, W. (1996). Vše, co chcete vědět o klinické smrti. Český Těšín: Mustang.

Baštecká, B., Goldmann, P. (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.

Fessl, V. (1991). Názory Moodyho a terminální stavy. Československá psychologie, 35, str. 316–318.

Grof, S. (1999). Holotropní vědomí: tři úrovně lidského vědomí formující naše životy. Praha: Perla.

Grof, S. (2007). Psychologie budoucnosti. Praha: Argo.

Greyson, B. (2006). Near-death experiences and spirituality. Journal of Religion & Science, 41 (2), 393–414.

Halama, P. (2000). Teoretické a metodologické přístupy k problematike zmyslu života. Československá psychologie, roč. XLIV, č. 3, 216–233.

Jung, C., G. (1994). Duše moderního člověka. Brno: Atlantis.

Kupka, M. (2000). Psychické fenomény a změny související se stavem klinické smrti. Nepublikovaná diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého.

Lilly, J. (2000). Vědec. Metafyzický životopis. Praha: DharmaGaia a Maťa.

Mohapl, P. (1998). Vybrané kapitoly z klinické psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého.

Moody, R. (1991). Život po životě. Český Těšín: Odeon.

Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Ring, K. (1991). Čelem k věčnosti. Havlíčkův Brod: Signum Unitas.

Rossová, E., K. (1997). O smrti a životě po ní. Praha: Aquamarin.

Staford, B., L. (2006). Are they hallucinations or are they real? The spirituality of deathbed and near – death visions. Journal of Death & Dying, 53 (1/2), 37–49.

Vojtěchovský, M. (1980). Intrapsychické fenomény hraničních stavů mezi životem a smrtí. Čs. psychiatrie, 76, str. 102–107.

Zobrazit celé Skrýt