Kognice a emoce – dvě strany téže mince. Kazuistika ženy s psychotickou zkušeností v programu Trénink kognitivních funkcí
Abstrakt
Lidem, kteří mají zkušenost s psychotickým onemocněním, se mnohdy nedaří vplout zpátky do tzv. běžného života zcela bez potíží. I po odeznění akutní ataky, kdy již netrpí halucinacemi ani bludy, se mohou vyskytnout obtěžující příznaky. Jedním z nich je i postpsychotický kognitivní deficit. Ten se obvykle projevuje ve snížené výkonnosti v oblasti paměti, pozornosti a plánování, což dotyčným mnohdy znesnadňuje nejen vykonávat běžné denní činnosti, ale také návrat do zaměstnání, resp. studia. Naštěstí již bylo dokázáno, že mozek disponuje značnou neuroplasticitou, díky níž se jeho schopnosti – při náležitém tréninku – dají zlepšovat. Pro tento specifický trénink se buď dají používat speciálně vytvořené počítačové programy, nebo nejrůznější cvičení typu tužka – papír. U pouhého zlepšení kognitivních funkcí ovšem spolupráce s klientem mnohdy nekončí. Cílem této kazuistiky je ukázat, že zlepšení přesnosti myšlení nemá vliv pouze na kognitivní funkce jedince, ale lze u něj pozorovat i prohloubené porozumění vlastním emocím a postojům.
Klíčová slova
trénink kognitivních funkcí, postpsychotický kognitivní deficitLiteratura
Beck, A. T. (2005). Kognitivní terapie a emoční poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, Praha.
Feuerstein, R. (2014). Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti. 1. vyd. Praha: Karolinum.
Horneyová K. (2005). Neuróza a lidský růst: Zápas o seberealizaci. 1. vyd. Praha: Triton.
Zeig, J. (2005). Umění psychoterapie. 1. vyd. Praha: Portál.