Zkušenosti s ayahuaskou v Evropě – motivace, možné přínosy a rizika
Abstrakt
Příspěvek se zabývá zkušenostmi českých participantů ayahuaskových obřadů konajících se v rámci Evropy. V souvislosti s rozvojem tzv. duchovního turismu vyhledávají některé osoby zkušenosti s halucinogenní liánou ayahuaskou, kterou užívají v rámci tzv. ayahuaskového obřadu obvykle pod vedením „šamana“ ze zemí Jižní Ameriky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je motivace participantů k účasti na těchto sezeních, jak obřady v evropských zemích probíhají, jaké jsou psychické prožitky účastníků a v neposlední řadě jak danou zkušenost hodnotí. Jedná se o kvalitativní výzkum, výzkumný soubor tvořilo 20 respondentů z ČR. Výsledky přinášejí základní vhled do zkoumané problematiky – rozlišují několik kategorií motivace účastníků, popisují průběh rituálu, včetně jeho organizační složky, a vypovídají o psychickém prožitku účastníků. Přestože respondenti vypovídají pouze o pozitivních zkušenostech, je třeba brát v úvahu rizika spojená s tímto jevem.
Klíčová slova
halucinogeny, ayahuasca, duchovní turismusLiteratura
Aedo, F. N. C. (2009). Contribución de los estados modificados de conciencia facilitados por la experiencia con Ayahuasca en la rehabilitación de drogdependientes de la comunidad terapéutica Takiwasi [Contribution of the altered stades of consciousness facilitated by the experience with Ayahuasca in the drugdependents rehabilitation in the therapeutic community Takiwasi]. Unpublished master´s thesis. Universidad de Chile, Santiago, Chile.
Barbosa, P. C. R., Giglio, J. S., & Dalgalarrondo, P. (2005). Altered States of Consciousness and Short-Term Psychological After-Effects Induced by the First Time Ritual Use of Ayahuasca in an Urban Context in Brazil. Journal of Psychoactive Drugs, 37(2), 193–201.
Bowie, F. (2008). Antropologie náboženství. Praha: Portál.
Callaway, J. C., Raymon, L. P., Hearn W. L., McKenna D. J., Grob, Ch. S., Brito, G. S., et al. (1996). Quantitaion of N,N-dimethyltryptamine and hamala alkaloids in human plasma after oral dosing with ayahuasca. Journal of Analytical Toxicology, 20, 492–497.
Dobkin de Rios, M. (1994). Drug Tourism in the Amazon. Anthropology of Consciousness, 5(1),16–19.
Dobkin de Rios, M., & Rumrrill, R. (2008). A hallucinogen tea, laced with controversy. London: Praeger Publishers.
Eliade, M. (1997). Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha: Argo.
Fotiou, M. (2010). From medicine men to day trippers: Shamanic tourism in Iquitos, Peru. Unpublished dissertation. University of Wisconsin-Madison, USA.
Furst, P. T. (1996). Halucinogeny a kultura. Praha: DharmaGaia a Maťa. Giove, R. (2002). La liana de los muertos al rescante de la vida [Vine of dead like redemption of the life]. Tarapoto: Takiwasi.
Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Hariss, R., & Gurel, L. (2012). A Study of Ayahuasca Use in North America. Journal of Psychoactive Drugs, 44(3), 209–215.
Homan, J. E. (2011). Charlatans, Seekers, And Shamans: The Ayahuasca Boom in Western Peruvian Amazonia. Unpublished master´s thesis. University of Kansas, USA.
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
Hendl, J. (2009). Přehled statistických metod. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Horák, M. (2010). Případ Takiwasi. Nepublikovaná disertační práce. Praha: Univerzita Karlova.
Kavenská, V. (2012). Léčba v centru Takiwasi a její vliv na proces formování vztahu k sobě. Nepublikovaná disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Krippner, S., & Sulla, J. (2011). SpiritualContent in Experiential Reports from Ayahuasca Sessions. NeuroQuantology, 9(2), 333–350.
Llamazares, A. M., & Sarasola, C. M. (2003). Principales plantas sagradas de Sudamérica [The principal sacred plants of South America]. Butlletí Informatiu. Revista de Etnopsicología (Societat d’Etnopsicología Aplicada i Estudis Cognitius), 2, 9–22.
Lewis, S. E. (2009). Ayahuasca and Spiritual Crisis: Liminality as Space for Personal Growth. Anthropology of Consciousness, 19(2), 109–133.
Luke, D. (2011). Discarnate entities and dimethyltryptamine (DMT): Psychopharmacology, phenomenology and ontology. Journal of the Society for Psychical Research, 75, 26–42.
Luna, L. E. (2002). Vegetalismo. Šamanismus mezi mestickým obyvatelstvem peruánské Amazonie. Praha: DharmaGaia.
Luna, L. E. (2011). Indigenous and mestizo use of ayahuasca. An overview. In R. G. Dos Santos (Ed.)., The Ethnopharmacology of Ayahuasca. Kerala: Transworld Research Network.
Mabit, J., Campos, J., & Arce, J. (1992). Consideraciones acerca del brebaje ayahuasca y perspectivas terapeuticas [Considerations about the beverage ayahuasca and therapeutic perspectives]. Revista de Neuro-Psiquiatría, 55, 188–131.
McKenna, D. J., Towers, G. H. N., & Abbott, F. (1984). Monoamine Oxidase Inhibitors in South American Hallucinogenic Plants: Tryptamine and beta-Carboline Constituents of Ayahuasca. Journal of Ethnopharmacology, 10, 195–223.
Narby, J. (2006). Kosmický had. Praha: Rybka Publishers.
Owen, B. J. (2006). Marketing mysticism and the purchase of pilgrimage: The rise of spiritual tourism in Cusco and Iquitos, Peru. Unpublished doctoral dissertation. University of Arizona, USA.
Riba, J., Valle, M., Urbano, G., Yritia, M., Morte, A., & Barbanoj M. R. (2003). Human pharmacoology of Ayahuasca: Subjective and cardiovascular effects, monoamine metabolite excretion, and pharmakinetics. The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics, 306, 1, 73–83. Dostupné na WWW: < http://jpet.aspetjournals.org/…ull.pdf+html>.
Sánchez T. Y. (2001). Estudio químico de la liana ayahuasca (Banisteriopsis Spruce ex. Grisbach Morton) [The chemical study of the ayahuasca vine]. Unpublished master´s thesis, Universidad nacional de Ingeniería, Lima, Peru.
Schultes, R. E., & Hofmann, A. (1996). Rostliny bohů. Jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. Praha: Maťa.
Strassman, R. a kol. (2010). Vnitřní cesty do vnějšího vesmíru. Praha: Dybbuk.
Winkelman, M. (2007). Alternative and traditional medicine approaches for substance abuse programs: a shamanic perspective. International Journal of Drug Policy, 12 (4), 337–351.