Tabu v rodinné komunikaci očima adolescentů
Abstrakt
Komunikace v rodině je jedním z hlavních pilířů fungování rodiny. Narušení komunikace má zásadní vliv na funkčnost rodiny jako systému i na její členy. Mezi taková narušení patří tabu, která jsou přítomna v určité míře v každé rodině. Úroveň i povaha komunikace se v jednotlivých rodinách liší a také se mění uvnitř rodiny v průběhu vývojového cyklu. Jednou takovou vývojovou změnou je období adolescence jednoho z potomků. Adolescent se chce stát dospělým, rodič je nucen na to reagovat. Předmětem našeho výzkumu je rodinná komunikace právě z pohledu adolescenta. Využíváme námi sestavenou škálu rodinné komunikace a škálu FACES II. Účastníci výzkumu – respondenti – vnímají komunikaci v rodině jako vcelku dobrou. Největší výhrady mají v oblastech soukromí a respektu jejich osoby ze strany rodičů. Naopak u rodičů oceňují podporu a důvěřují jim. Největší tabu nacházíme v oblasti komunikace citů, a to jak slovní, tak dotekem. Komunikace s matkou je hodnocena lépe než komunikace s otcem, nejvíce se liší ve vyjadřování citů. Pro dívky je vyjadřování citů důležitější než pro chlapce. Dimenze nově vzniknuvší metody souvisejí s dimenzemi škály FACES II, a tak dobře obrážejí rodinnou komunikaci, potažmo fungování rodiny.
https://doi.org/10.29364/epsy.1
Klíčová slova
adolescence, rodina, komunikace, tabuLiteratura
Blažek, B., & Olmrová, J. (1986). Průhledy do dětství. Praha: Avicenum.
Břicháček, V. (1978). Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
Caughlin, J. P., et al. (2000). Intrafamily secrets in various family configurations: A communication boundary management perspective. Communication Studies, 51(2), Summer 2000, 116–134. https://doi.org/…970009388513
Drury, J., et al. (2002). Draft report of the task force on language, social psychology and adolescence. Cardiff University, University of Sussex, Stanford University (UK); University of California, University of Illinois at Urbana-Champaign (USA); University of Queensland (Australia). Dostupné na WWW: <http://www.cardiff.ac.uk/…/clcr/ialsp/>.
Forgatch, M. S., & DeGarmo, D. S. (1999). Two faces of Janus: Cohesion and conflict. In M. J. Cox & J. Brooks-Gunn (Eds.), Conflict and cohesion in families (pp. 167–184). Mahwah, NJ: Erlbaum.
Garside, R. B., & Klimes-Dougan, B. (2002). Socialization of discrete negative emotions: Gender diferences and links with psychological distress. Sexroles: A Journal of Research. August 2002. Dostupné na WWW: <https://link.springer.com/…021090904785>.
Gottman, J. M., et al. (1997). Meta-emotion: How families communicate emotionally. Hillsdale, NJ: Erlbaum.
Gruenert, S. M. (2003). Intimacy, fathers, best friends and the well-being of young adult males. Swinburne University of Technology (Australia). June 2003. Dostupné na WWW: <http://hdl.handle.net/1959.3/38881>.
Langmeier, J. (1983). Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum.
Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál.
Noller, P., & Bagi, S. (1985). Parent-adolescent communication. Journal of Adolescence, 8, 125–144.
Olson, D., et al. (1983). Circumplex model of marital and family systems: VI. Theoretical update. Family Process, 22, 69–83.
Petronio, S. (1991). Communication Boundary Management perspective: A theoretical model of managing the disclosure of private information between marital couples. Communication Theory, 7, 311–332.
Plaňava, I. (1984). Rodinné mýty. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 19, 67–73.
Plaňava, I. (2000). Manželství a rodiny. Brno: Doplněk.
Satirová, V. (1994). Kniha o rodině. Praha: Práh.
Sobotková, I. (2001). Psychologie rodiny. Praha: Portál.
White, D.,& Woollett, A. (1992). Families: A context for development. London: The Falmer Press.